Opomíjená kapitola operace Anthropoid
Uhříněves si připomíná smutné období druhé světové války na řadě míst. Názvy ulic, náměstí a pamětní místa odkazují k mnoha bezejmenným obětem i hrdinům z řad našich spoluobčanů, kteří položili své životy za svobodu naší země.
Jedna důležitá připomínka zatím ale chybí, i když nejde dnes již o příběh zcela neznámý. Pplk. Václav Novák, hrdina odboje, byl zároveň legionář. A o těch se dlouhá desetiletí nemluvilo. Přitom, nebýt statečného počínání jeho a jemu podobných, nedošlo by k odstranění Heydricha, nebýt statečnosti jeho rodiny a mnoha dalších, vyprávěli bychom dnes dětem zcela jiný příběh.
Bohužel, takřka bez výjimky není jméno a činnost pplk. Nováka v souvislosti s operací Anthropoid nikde zmíněna.
Pplk. Václav Novák
Narozen 18. června 1892 v Netlukách.
Legionář a odbojář proti německé okupaci.
Během 2. světové války se ve skupině profesora Dr. Jaroslava Kratochvíla a Miroslava Šrámka aktivně účastnil odboje proti nacismu. Ve svém domě v roce 1942 ukrýval československé výsadkáře.
Po vytvoření ilegálního národního výboru dne 4. května 1945 v Uhříněvsi byl jeho členem jako představitel odbojových skupin. V Květnovém povstání českého lidu 1945 velitelem obrany oblasti Uhříněves a okolí. Byl vyznamenán Československým válečným křížem.
Po válce se jako bývalý legionář a spolupracovník exilové londýnské vlády nedočkal uznání. Detaily své odbojové činnosti veřejně sdílel až v sedmdesátých letech. Zemřel 20. ledna 1985 v Uhříněvsi.
Vyznamenání pplk. Václava Nováka zleva doprava: Čs. válečný kříž 1918, Řád sv. Anny II. stupně, Čs. válečný kříž 1939, Řád vycházejícího slunce
Rodina
Václav Novák se svou rodinou na zápraží domu v Lidického ulici. Na snímku druhá zleva jeho žena Ludmila, čtvrtá zleva dcera Ludmila.
Úkryt
Historická podoba domu č. 228 v Lidického ulici v Uhříněvsi. Zde Novákovi ukrývali parašutisty vysazené na území protektorátu.
Při rekonstrukci domu před nedávnou dobou se na půdě za trámem našly poznámky a další dokumenty. Dnes jsou uloženy v Uhříněveském muzeu.
Vysílačka
Vysílačka Sparta skupiny Úvod radiotelegrafisty Jindřicha Klečky a Otto Linharta vysílala z bytu pplk. Nováka v létě 1941. Poslední vysílání proběhlo dne 3. září 1941.
Ze vzpomínek pplk. Václava Nováka
1) Vysílačka
Asi v červenci roku 1941 žádal Šrámek o vhodné místo v Uhříněvsi nebo v okolí, odkud by mohlo být radiotelegraficky vysíláno do Londýna. Po vysvětlení, čeho je k vysílání třeba, nabídl jsem svůj byt. Brzy po tom přivedl Šrámek skupinku Otty Linharta. Byl v ní Otto Linhart, Jindřich Klečka (Franta) a Zdeněk Linhart (Strejda). Pokud mi Otto Linhart sdělil, zprávy připravoval docent (Dr. Krajina), byly šifrované a vysílání šlo po celou noc.
Ve vysílání se střídali Otto a Klečka, hlídali Zděněk Linhart a Jaroslav Syrovátka. Míst pro vysílání měla skupinka asi 20, a tak se přibližně po třech nedělích po třech nedělích vracela na místo. Někdy v září 1941 postřelil při vysílání Klečka Ottu Linharta do nohy. Se skupinou chodil místo Otty náhradník. Došlo však k prozrazení a skupina byla při vysílání dopadena gestapem. Klečka se zastřelil, neznámý mi náhradník byl zatčen a zatčen byl rovněž Zdeněk Linhart. Neznámý mi náhradník prozradil všechna místa, ze kterých se účastnil vysílání, Zdeněk Linhart neprozradil nikoho, ve vězení zemřel. Docent byl také zatčen, Otto Linhart se stal psancem a nalezl úkryt v Plzni.
Ze zprávy Pplk. Václava Nováka o ilegální činnosti ve skupině revidenta Šrámka:
Jozef Gabčík a Jan Kubiš
Oba parašutisté se v březnu roku 1942 ukrývali u pplk. Václava Nováka v Uhříněvsi. Společně s dalšími odbojáři hledali v okolí místo pro shoz vojenského materiálu.
Ze vzpomínek pplk. Václava Nováka
2) Jozef Gabčík a Jan Kubiš
V únoru 1942 přišel Šrámek s návrhem, abych vyhledal místo, kde by anglická letadla mohla shodit zbraně a snad i vysílací stanici. Šrámek přivedl s sebou kpt. Karla Pavlíka, který měl styky s Moravou (snad s Ostravou, snad s Brnem). Ke shození nedošlo a Šrámek mi zrušení oznámil prostřednictvím četnické stanice v Uhříněvsi.
Brzo potom došlo ke schůzce ve Strašnicích v bytě st. Vojtěchovského. Přišli tam oba parašutisté s Frolíkem, st. Šrámek, Emil Viktora, kpt. Pavlík, Miroslav Šrámek a já. Tam nám Kubiš vysvětlil, jak je třeba místo pro shazování vyhledat. Věci se shazují i přistává se proti větru, proti svahu, v pravoúhlém trojúhelníku, jehož základna je asi 150 metrů a výška asi 300 metrů. Vrcholy trojúhelníku jsou osvětleny kapesní elektrickou lampičkou a přistává se i věci se shazují po pravé straně výšky trojúhelníku. Můžeme žádat třaskaviny, (dají se z nich lehce improvizovat bomby, pumy), zbraně a vysílačku. Rozešli jsme se s tím, že za úplňku v březnu budeme přílet letadel požadovati.
Ze zprávy Pplk. Václava Nováka o ilegální činnosti ve skupině revidenta Šrámka:
Jankov
Návrší mezi Dubčí a Hájkem (297 m n.m.). Nejvyšší bod okolí s malým remízem na vrcholu. Západně od hlavního vrcholu výrazné rozcestí zvané „U tří kamenů″.
Toto místo bylo vytipováno jako ideální pro shoz vojenského materiálu z Anglie.
Ze vzpomínek pplk. Václava Nováka
3) Kóta
Místo pro shození jsem vyhledal mezi Uhříněvsí a Dubčí na Vrchu Jankově mezi kótou 293 a kótou 288. Místo jsme ještě prohlédli se Šrámkem a kpt. Pavlíkem.
V březnu 1942 za úplňku (asi 2.3., pozn. LČ) se večer v mém bytě shromáždili Kubiš, Gabčík, Frolík, Viktora, kpt. Pavlík, Šrámek a Syrovátka. Poseděli jsme při čaji a oba parašutisté vyprávěli o Anglii. Prodělali výcvik u Komanda, ukázali nám svoje pistole, Gabčík naznačoval, že v plášti se střílí z kapsy na břicho protivníka. Kubiš chválil svého velitele a instruktora anglického kapitána. Později mi sdělil, že jsou posláni se zvláštním úkolem plukovníkem generálního štábu Moravcem.
Asi ve 23 hodin jsme od nás vyšli. Kpt. Pavlík vedl část skupiny na Královice, u sušírny odbočili zpět na Jankov. Šrámek vydal pistoli mně, Syrovátkovi a jednu připravil pro Krůška, který se k nám připojil u sýpky. Šrámek, Krůšek a já jsme šli přes Netluky. U Netluk se k nám připojil s kolem Jiří Vojtěchovský, který v případě, že věci budou shozeny, měl odejeti do Strašnic a přivézti auto na odvezení věcí. S autem měl přijeti jeho starší bratr.
Sešli jsme se u Tří kamenů u nově zakládaného kompostu. Asi kolem druhé hodiny mělo sněžiti a přešlo to v chumelenici. Nebylo viděti. Ve čtyři hodiny jsme odcházeli. Na druhý den jsme smluvili schůzku na tomtéž místě. Nedostavil se Kubiš, Jiří Vojtěchovský a Šrámek. Ostatní jsme byli všichni a přibyl ještě Vojtěchovský starší. Mrzlo, bylo jasno, ale letadla nepřiletěla. Ve čtyři hodiny jsme odcházeli. Vojtěchovský ztratil u kola jeden pedál, kolo jsme uložili u mne.
Ze zprávy Pplk. Václava Nováka o ilegální činnosti ve skupině revidenta Šrámka:
Sušenka
Jan Kubiš během pobytu u Novákových daroval tehdy devatenáctileté dceři Václava Nováka Ludmile balíček anglických sušenek. Ta si podle své výpovědi chtěla uchovat památku na hrdiny, ponechala si proto zbytek jedné z nich, ze které předtím okousala anglické nápisy, které by mohly při případné razii gestapa výsadkáře prozradit. Její rodina všechny předměty související s pobytem vojáků a radistů pečlivě opatrovala. Až v roce 2002 je Ludmila Nováková darovala Uhříněveskému muzeu.
Ludmile Novákové bylo v roce 1942 devatenáct let.